V posledních dnech se finančním internetem přehnala vlna titulků, které by neznalého investora mohly dohnat k panice. Články typu „Burzy zachvátila panika“ nebo „Největší fond světa poprvé omezuje výběry“ (často k vidění na platformách jako Seznam Medium) se snaží vyvolat dojem, že se hroutí pilíř světových financí.Pravda je ale mnohem prostší – a pro každého investora nesmírně poučná. Pojďme si v tom udělat pořádek.
Co se skutečně stalo v BlackRocku?
Předně je potřeba uvést na pravou míru terminologii. BlackRock jako takový (správce aktiv s $14 biliony pod správou) neomezuje vůbec nic. Problém se týká jednoho konkrétního fondu: HPS Corporate Lending Fund.
Tento fond s objemem zhruba $26 miliard se zaměřuje na privátní úvěry (Private Credit). To jsou půjčky středně velkým firmám, které nejsou veřejně obchodované. A v tom je ten háček:
- Peníze jsou „uzamčené“ v čase: Když někomu půjčíte na 5 let, nemůžete ty peníze chtít zpět zítra.
- Předem daná pravidla: Fond má ve stanovách, že kvartálně vyplatí maximálně 5 % své hodnoty.
- Náraz na limit: V prvním kvartálu 2026 investoři požádali o výběr 9,3 % aktiv. BlackRock tedy vyplatil oněch 5 % (cca $620 milionů) a zbytek požadavků odložil.
Nedošlo k žádnému kolapsu. Došlo k aktivaci pojistky, která chrání fond před tím, aby musel své pohledávky prodávat „pod cenou“, jen aby uspokojil okamžitý hlad po hotovosti.
Proč je tento clickbait nebezpečný?
Autoři, kteří o této události píší jako o „panice na burzách“, buď nerozumí mechanismům kolektivního investování, nebo záměrně lžou pro prokliky.
Označovat aktivaci standardního limitu (tzv. „gate“) u fondu, který tvoří necelých 0,2 % celkového majetku pod správou BlackRocku, za systémové ohrožení největšího fondu světa, je naprostý nesmysl. BlackRock zůstává extrémně stabilní institucí a jeho ostatní fondy jsou od tohoto problému naprosto izolované.
Článek nahání pocit strachu z investic. Ale vliv na vaše ivnestice, pokud nemáte nakoupený fond privatního úvěrování, je nulový.
Česká paralela: Schönfeld & Co (RSBC)
Abychom ale nebyli jen v USA, velmi podobnou lekci dostávají investoři právě teď i v Česku. Nemovitostní fond Schönfeld & Co Prémiové nemovitosti (ze skupiny RSBC) musel v září 2025 přistoupit k radikálnějšímu kroku: úplnému pozastavení odkupů na 12 měsíců.
Důvod? Velmi podobný:
- Negativní sentiment: Zprávy o problémech mateřské skupiny vyvolaly u investorů nervozitu.
- Run na fond: Lidé chtěli své peníze zpět rychleji, než je fond schopen generovat z nájmů nebo prodejů budov.
- Zákonná brzda: Správce využil zákon o investičních společnostech a odkupy zmrazil, aby zabránil nuceným výprodejům nemovitostí pod tlakem.
Co si z toho odnést?
Ať už jde o gigantický BlackRock v New Yorku nebo nemovitostní fond v Praze, lekce je stejná: Rychlá likvidita (tj. přeměnitelnost investic do hotovosti) není zadarmo.
Pokud investujete do aktiv jako jsou budovy nebo privátní úvěry, musíte počítat s tím, že v dobách nejistoty se k penězům nemusíte dostat hned. Omezení výběrů není nutně známkou krachu, ale často funkčním mechanismem ochrany vašeho kapitálu.
Příště, až uvidíte křiklavý titulek o konci BlackRocku, vzpomeňte si na rozdíl mezi „insolvencí“ a „likviditním limitem“. Ten rozdíl je totiž zásadní.
Nejste si jistí, jestli nejste ohrožení omezeními fondů privátního úvěrování? Domluvme si spolu nezávaznou konzultaci.