Ing. Vlastimil Chvoštík, EFA

13. 1. 2015

Informace obsažené v tomto článku mají pouze informativní charakter a nesouvisí s žádnou reklamní nabídkou. Výpočty se mohou lišit podle konkrétního produktu.
Autor článku je redakce E-konzultant.

Považujete "investování" za něco příliš honosného, nebezpečného nebo zbytečného? Pokud ale máte peníze na spořicím účtu, stavebním spoření nebo třeba v pojistce, vlastně už investujete. Jako investici můžeme označit takové chování, kdy neutratíme své peníze hned, ale momentálně se jich "vzdáme", abychom jich v budoucnu dostali více. Investujete-li v klasických spořeních, proč nezvážit i výdělečnější varianty, jakou může být například investování do fondů.

Víte, jaký je dobrý důvod pro investování?

Ačkoli se i klasické spořicí účty a programy dají označit jako investice, častěji máme pod tímto pojmem na mysli ukládání peněz do takových aktiv, která nesou nějaké riziko ztráty. Zpravidla čím více jste ochotni riskovat, tím větších výdělků můžete dosáhnout.

Proč riskovat? Těžko se spoléhat na to, že budete mít zrovna po šedesátce skvěle placenou práci. Není to ale jediný důvod, proč je dobré investovat. Je zkrátka škoda, aby peníze ležely ladem, když už nějaké máte.

Zatím ještě Češi nepatří k těm, kteří by řadili znalosti o možnostech investic k základnímu všeobecnému přehledu a nutné finanční gramotnosti. Je to ale škoda. Podívejme se proto na základní přehled možností a způsobů, jak můžeme jako investoři zhodnotit své peníze.

Jsou výhodnější hmotné, nebo nehmotné investice?

Investice členíme například podle toho, co je jejich předmětem. Můžete vložit své peníze do reálných, hmotných předmětů (nemovitostí, drahých kovů, uměleckých děl, sbírek nebo podnikatelského projektu). Potíž je ale v tom, že k tomu budete většinou potřebovat velké částky, ideálně alespoň milion korun. Nejde tedy tolik o otázku, co je lepší, ale spíš, co si můžete dovolit. Nemáte-li tolik peněz k dispozici, nabízí se druhá možnost – tzv. investice finanční.

Na nehmotné investice vám může stačit i několik stovek korun. Patří mezi ně již zmíněná spoření a pojištění (stavební spoření, penzijní připojištění, životní pojištění), ve kterých můžete čerpat státní podporu, ale výnosy jsou malé. Dále cizí měny, termínované vklady a renty. Větší možnost zhodnocení vašich peněz, ale za cenu určitého rizika vám přinesou investiční nástroje. Jsou to:

• akcie a dluhopisy (to jsou investiční cenné papíry),
• podílové listy a akcie investičních fondů,
• nástroje peněžního trhu,
• tzv. deriváty neboli odvozené cenné papíry:
  • futures (dohoda o nákupu nebo prodeji aktiva, např. akcií, dluhopisů, ale i zlata nebo kukuřice, ve stanovený den za předem stanovenou cenu),
  • opce (dohoda, ve které má kupující možnost, ale ne povinnost prodat či koupit určité aktivum za určitou cenu až do data vypršení smlouvy; v této dohodě si strany nejsou rovny, kupující nemusí opci uplatnit),
  • swapy (z anglického „výměna“, dohoda o výměně budoucích plateb z aktiva, například dividend, akciových indexů, úrokových plateb z dluhopisů aj.; nejznámějšími druhy jsou úrokový, devizový, měnový a kreditní swap).

Přímé versus nepřímé investice

Investice se dělí také podle toho, jaký mají charakter a jak jsou rozloženy. Pokud někdo zhodnocuje své peníze formou přímých investic, znamená to, že investuje peníze strategicky a dlouhodobě. Jeho cílem je pravděpodobně získat většinový podíl v nějaké společnosti a ovládnout ji a/nebo vykonávat práva spojená s investicí do daných cenných papírů.

Jste-li spíše investor v začátcích, nerozumíte příliš světu financí nebo nemáte chuť či čas se investování příliš věnovat, budou pro vás vhodné investice nepřímé. Jedná se o „portfoliové“ investice, kterými se investor snaží rozložit riziko a eliminovat případné ztráty. Portfoliem máme na mysli soubor investic vlastněných jedním člověkem. Procentní podíl na majetku konkrétní společnosti přitom při nepřímých investicích nebývá větší než 10 %.

Jaký typ investora jste?

Rozhodneme-li se pro investování, musíme mít jasno v tom, podle jakých kritérií se dají investice hodnotit. Ideální investice by byla neriziková a maximálně výnosná za minimální dobu. Taková ale bohužel neexistuje.
Ve světě investicí se vše řídí tzv. magickým investičním trojúhelníkem, který můžete vidět níže. Čím blíže jsme jednomu z vrcholů trojúhelníku, tím více se vzdalujeme dalším dvěma.

Jako investoři tak musíme volit kompromis podle toho, za jak dlouho potřebujeme mít peníze zpět (tzv. likvidita), jak vysokých výnosů bychom chtěli dosáhnout (výnos) a jak moc jsme ochotni riskovat (riziko).

Podle vztahu k těmto třem faktorům (likviditě, výnosu a riziku) se rozlišují 3 typy investora: konzervativní, průměrný (nebo jinak řečeno vyvážený) a agresivní (chcete-li „dynamický“).

Konzervativní investor má averzi k riziku, proto se zhodnocení jeho úspor pohybuje na úrovni inflace a investor si sice uchovává své bohatství, ale příliš ho nezvětšuje. Využívá nejčastěji dluhopisy a nástroje peněžního trhu.

Průměrný investor připouští určitou míru rizika, protože chce dosáhnout výnosu přesahujícího míru inflace. Hodí se pro něj akcie, podílové listy a také dluhopisy.

Takzvaný agresivní investor riziko vyhledává a zkouší zhodnotit peníze alespoň dvakrát více, než je míra inflace. Vybírá si hlavně rizikové akcie, deriváty a komodity.

Jak začít?

Je dobré se pokusit zodpovědět si otázku, jakým jste investorem. Jestli se riskovat bojíte, stresuje vás to a máte pocit, že byste při prvním ztrátovém období peníze vybrali zpět, nemá smysl si hrát na investora dynamického.

Nelze jednoznačně říci, jaký typ investování z hlediska přístupu k výnosu, riziku a likviditě je nejlepší. Způsob investování je neoddělitelný od osoby investora a je především třeba správně si určit své cíle, priority a až pak s investováním začít.