Ing. Vlastimil Chvoštík, EFA

9. 5. 2018

Ačkoli se Češi nedostávají nad průměr v celkové finanční gramotnosti, alespoň jeden ukazatel je pozitivní. Začali si totiž konečně vytvářet finanční rezervu. To jsou výsledky nedávného průzkumu.

Každoroční průzkum České bankovní asociace (ČBA) týkající se finanční gramotnosti obyvatelstva dopadl průměrně. Dotazovaní získali pouze 56 bodů ze sta možných. Oproti loňsku se jedná o jednoprocentní zlepšení.

Reálné vytváření rezervy je pozitivní změnou

Pozitivní změnou je informace, že se Češi pomalu začínají učit, jak si vytvářet finanční rezervu. Peníze si šetří téměř tři čtvrtiny obyvatelstva (přesněji 73 procent), což znamená 13 procentní nárůst oproti posledním výsledkům.

Ačkoli se jedná o posun správným směrem, třetina lidí stejně bohužel neví, jak by v případě ztráty stálého příjmu s těmito financemi vyšla.

Finanční gramotnost v závislosti na demografické skupině

U mladší dospělé populace pod 30 let věku a u lidí mezi 30 a 44 lety je finanční gramotnost nižší, než u generací nad 45 let.

Rozdíly lze vypozorovat i v závislosti na dosaženém vzdělání. Občané, kteří nedosáhli vyššího než základního vzdělání nebo získali pouze výuční list, přitom patří k nejohroženější skupině.

Zatím se příliš neprojevuje zavedení výuky finanční gramotnosti na středních školách od roku 2009, ani finanční osvěta zařazená do rámcových vzdělávacích programů pro základní školy v roce 2013.

Nejdůležitějším pilířem zůstává osobnostní formování v rámci rodiny, kde si vštěpujeme nejzákladnější návyky a postoje. Vzhledem k tomu, že výsledky nejsou právě světoborné ani u starší generace, která má zdravý přístup k financím, tento dlouhodobý přirozený rozvoj příliš dobře nefunguje.

Představy o naspořené rezervě se liší od skutečnosti

V současné době si České domácnosti odkládají průměrně necelých pět tisíc korun. To může souviset také s rostoucími platy. V době nynější ekonomické prosperity českého státu si podle statistiky nejvíce spoří lidí s vysokoškolským vzděláním.

Vzhledem ke stávajícím výdajům odhadují Češi ideální minimum úspor průměrně na 110 000 korun. Podle odborníků by však finanční rezerva měla vystačit alespoň na šest měsíců běžného provozu. Odhady ukazují, že tolik má našetřeno pouze 15 procent domácností. Po maximálně poloviční dobu by pak případnou ztrátu příjmu teoreticky dokázalo ustát 28 procent dotazovaných.

Řešení krizových finančních situací

Češi bohužel většinou nemají představu, jak by si při nenadálé krizové situaci výpadku příjmu poradili a jak dlouho by jim tenké úspory nakonec vystačily.

To je poněkud alarmující zejména ve spojitosti s rostoucí oblibou takzvaných peer-to-peer půjček, které jsou spíše investicí, nežli vkladem. Ve srovnání s vklady chráněnými bankou jsou daleko méně bezpečné. Více než polovina respondentů například vůbec neví, že vklady u peer-to-peer poskytovatelů nejsou kryté žádnou pojistkou.

Spoření na důchod

Veselá situace nepanuje ani v oblasti úspor na důchod. Češi by chtěli mít průměrně naspořeno 1,5 milionu korun. Zatímco starší lidé nad 60 let věku by se spokojili s milionem, mladší lidé z dotazovaného vzorku chtějí do důchodu odcházet s částkou 2,1 milionu korun.

Tento odhad však bohužel příliš neodpovídá skutečnému stavu. Polovina lidí má naspořeno 300 tisíc korun, dvě pětiny respondentů si nespoří vůbec. To se týká i generace, která stojí na prahu důchodového věku.