Ing. Vlastimil Chvoštík, EFA

10. 11. 2008

Ale ale, copak je to za nesmysl? Stavební spoření přece nemůže nikdy prodělat. Máme pevně sjednaný úrok, u současných tarifů 2% p.a., a dále státní podporu, která vyšroubuje celkový průměrný roční výnos někam kolem 5%. A navíc, na rozdíl od ostatních investic, jsou vklady ze zákona pojištěny. Na stavebko nepůsobí propady kapitálových trhů. Proti poklesům, jako je ten současný, jsou imunní. Jediné, co ohrožuje investorův klidný spánek, je možné rozhodnutí vládnoucí garnitury o omezení či úplném zrušení státní podpory. Ovšem ani tento krok nemůže být retroaktivní, naše současné smlouvy tedy nejsou ohroženy. Tak co?

Pravdou je, že pokud bychom uvažovali izolovaně, jen o produktu samotném, prodělat nelze. Ovšem jsou jisté drobné vady na kráse. Čím déle spoříte, tím více klesá průměrný roční výnos za celé období. Jak je to možné? Státní příspěvek, který způsobuje největší nárůst kapitálu, je totiž jednorázová dávka, jejíž váha v celkovém stavu účtu časem klesá. U „starých“ programů spoření tedy po pěti letech činí průměrný roční výnos pěkných 11,22%. Dospoříme-li však až k dosažení cílové částky, nějakých dalších šest let, průměrný výnos nám klesne na 7,49% p.a. U „nových“ smluv je to ještě méně: po šesti letech 5,85% p.a., po dalších šesti pouhých 4,23% p.a.

Ale i tak, nejsou to špatná čísla, pro střednědobou investici. Mnohem horší však je záležitost vázací doby. Zkrátka na své peníze nemůžete sáhnout po dobu šesti let. Pokud to uděláte, a je jedno z jakého důvodu, přicházíte o státní podporu, která tvoří převážnou část výnosového potenciálu. Kdo z nás ale může předem říci, jak se budou v dalších několika letech jeho finance vyvíjet? Co když budete část svých úspor neodkladně potřebovat za nějaké tři čtyři roky? Důvody mohou být mnohé: rozvod, ztráta zaměstnání, dlouhodobá nemoc, nehoda… Nemluvě o věcech nikoli nezbytných, jako že soused má nové auto, tak já si je teda koupím taky.

A to si představte, že jsou rodiny, kde mají stavební spoření všichni jejich členové, včetně nemluvňat. Na ostatní investice už samozřejmě nezbylo. Co se bude dít pak, když peníze budou nutně potřeba? Stavebko rušit nebudeme, přišli bychom o výnosy. Je tu snadná pomoc, jak praví televizní reklama: jednoduše zvedneme sluchátko a peníze nám přinesou až domů. Třeba 100 000,- Kč za pouhých 3 600,- měsíční splátky. Co na tom, že někde dole na smlouvě je napsáno RPSN 16,24%, pro jistotu malým písmem, které bez lupy nepřečtete.

Výsledek našich finančních operací je pak tento:

Využitím „výhodných“ produktů jsme dokázali vytvořit výslednou desetiprocentní roční ztrátu na našich financích. A to jsme ještě neuvažovali vliv inflace.

Věřím, že tohle není váš případ, ale pro jistotu:

1. Spočítejte si průměrný roční výnos svých aktuálních spoření a investic
2. Máte-li úvěry a půjčky, zjistěte, jaká roční procentní sazba nákladů je u jednotlivých dluhových položek
3. Pokud některá z nich převyšuje číslo vypočtené dle bodu jedna, snažte se ji co nejdříve umořit
4. Jak to jen bude možné, proveďte diverzifikaci svých investic se zřetelem nejen na výnos, ale rovněž na likviditu a riziko
5. A budete-li přitom potřebovat mou asistenci, neváhejte mne kontaktovat.