Ing. Vlastimil Chvoštík, EFA

23. 2. 2014

Rychle se blíží doba, kdy budou daňoví poplatníci povinně zachraňovat státní kasu před bankrotem. Budou to právě oni, kdo bude v případě vysokého státního dluhu jako první sanovat veřejný rozpočet. Návrh padl v říjnu 2013, kdy Mezinárodní měnový fond vyzval Evropskou unii k zavedení nové daně. A několik měsíců poté, konkrétně v lednu tohoto roku, se již nové opatření objevilo ve zprávě německé centrální banky. Principy plánovaného zdanění blíže popíše následující článek a vysvětlí pojem daň z úspor a majetku.

V případě hrozícího státního bankrotu je základní otázkou, jak zajistit rychlý příliv peněz do státního rozpočtu. Mezinárodní instituce navrhují nový druh majetkové daně. Daně z majetku, které již poplatníci odvádějí, jsou daň z nemovitosti, daň z nabytí nemovitých věcí, případně silniční daň. Na tyto daně jsme již zvyklí, tudíž nevzbuzují žádný povyk. Ale jak byste reagovali, kdyby přibylo ještě další zdanění majetku? To by se týkalo úspor majetných občanů, jejich cenných papírů a nemovitostí.  

Německá centrální banka již vydala zprávu, kde se k této dani vyjadřuje. Nejde tudíž o žádný vzdálený plán, ale odvod z majetku se začíná opírat o konkrétní základy. A jaké jsou důvody, proč by lidé měli být povinni k sanaci veřejného rozpočtu? A proč toto opatření žádá právě Německo?

Hlavní myšlenkou je, že občané velmi zadlužených zemí by měli být první, kdo se bude podílet na sanaci veřejného rozpočtu, aby nebyly hned žádány o pomoc ostatní země. A právě Německo je zemí, která finančně podporuje zadlužené státy EU. Na pozadí stojí také důležitý fakt, a to, že bylo zjištěno, že majetek domácností ve státech potýkajících se s insolvencí, jako např. Řecko, je vyšší než domácností německých. Dalším argumentem je, že krize státního rozpočtu v podstatě znamená, že na daních bylo vybráno příliš málo finančních prostředků. A tímto zdaněním by byl objem vybraných financí navýšen. 

Nově zavedená daň by měla mít podobu jen jednorázového odvodu, k němuž by se přistupovalo jen v krajních případech, kdy by státu hrozil bankrot. Odvod také nemůže být očekávaný, jinak se lidé budou bránit převáděním majetku do jiných zemí a dojde k úniku kapitálu. Mezinárodní měnový fond navrhuje sazbu této daně na úrovni 10 %. Lze tedy říci, že daň z úspor a majetku dostává pomalu reálnou podobu.