Ing. Vlastimil Chvoštík, EFA

10. 3. 2022

Čím dál víc lidí v předdůchodovém věku se zajímá o možnost, jak odejít na zasloužený pracovní odpočinek dříve než ve státem stanoveném věku. V minulém článku jste se mohli dočíst o tom, jaké jsou v letošním roce změny podmínek pro čerpání předdůchodu. V tomto článku se dozvíte víc o takzvaném předčasném důchodu.

Zatímco předdůchod spočívá v čerpání vašich vlastních předem naspořených peněz z doplňkového penzijního spoření, peníze vyplácené osobám v předčasném důchodu jdou ze státní kasy. To znamená, že za předčasný odchod do důchodu stát trvale krátí starobní penzi podle předem stanovených pravidel.

Od roku 2018 se počet žádostí o předčasný důchod zvyšuje

Nicméně i přes krácení starobní penze se od roku 2018 počet žadatelů o předčasný důchod zvyšuje. V roce 2020 byl celkový počet žádostí o předčasný důchod vyšší dokonce o víc než pět tisíc ve srovnání s počtem žádostí za rok 2018. Data za rok 2021 ještě nejsou známa, ale je pravděpodobné, že vzrůstající trend „předčasných důchodců“ dále pokračuje.

Stejně jako u předdůchodu je potřeba splnit několik podmínek, abyste mohli takzvaný předčasný důchod čerpat. Pro letošní rok se ale na rozdíl od předdůchodu u předčasných důchodů nic nemění. Stále platí, že pro odchod do předčasného důchodu vám musí být minimálně 60 let a současně musíte získat potřebnou dobu účasti na důchodovém pojištění.

Podmínky pro odchod do předčasného důchodu

V případě, že je váš státem stanovený důchodový věk 63 let a méně, můžete o předčasný důchod zažádat nejdříve tři roky před dosažením svého vypočítaného důchodového věku. Pokud je váš důchodový věk vypočítaný na více než 63 let věku, můžete o předčasný důchod požádat až o 5 let dříve před jeho dosažením. V obou případech však stejně platí, že předčasný důchod můžete čerpat až od svých 60 let, ne dříve.

Potřebná doba důchodového pojištění je stejná jako pro vznik nároku na regulérní starobní penzi po dosažení důchodového věku. To tedy znamená, že abyste mohli zažádat o předčasný důchod, musíte být účastni na důchodovém pojištění minimálně 35 let včetně náhradních dob, anebo 30 let bez náhradních dob.

Pokud odejdete do předčasného důchodu, trvale se vám krátí starobní důchod. Výše krácení podle procentní výměry závisí na délce doby chybějící od přiznání předčasného důchodu do dosažení státem stanoveného důchodového věku.

Výše procentní výměry se snižuje za každých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku. Snížení se týká i započatých 90 kalendářních dnů. Za období prvních 360 kalendářních dnů se výše procentní výměry snižuje o 0,9 % výpočtového základu, za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne o 1,2 % výpočtového základu a za období od 721. kalendářního dne o 1,5 % výpočtového základu.

Výpočtový základ je redukovaný měsíční průměr příjmů, kterých pojištěnec dosahoval v rozhodném období před přiznáním důchodu.

Takže za současných podmínek platí, že pokud jste dosahovali průměrných příjmů na úrovni průměrné mzdy a odcházíte do předčasného důchodu o 360 dní dříve, sníží se vám měsíční částka starobní penze přibližně o 800 Kč, než kdybyste počkali na dosažení řádného důchodového věku a poté zažádali o starobní důchod.

Při odchodu do předčasného důchodu o 720 dní dříve se vypočtená částka starobní penze snižuje přibližně o 1900 Kč měsíčně a o necelé tři roky dříve dokonce až o 3300 Kč měsíčně.

Možnost odchodu do předčasného důchodu bez sankcí pro některé profese

Návrh, že by některé profese mohly odejít do předčasného důchodu bez sankcí za předčasnost, už byl předložen minulou vládou. Nicméně nedošlo k jeho schválení. Ale i současná vláda počítá, že se bude jednat o snížení důchodového věku pojištěnců, kteří vykonávali po určitou dobu práce zařazené do třetí nebo čtvrté kategorie prací podle zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcí vyhlášky, která stanovuje expoziční limity rizikových faktorů práce.

Podoba zákona bude projednávána v letošním roce a jeho účinnost se předpokládá od 1. ledna 2023. Měla by se dotýkat profesí, jako jsou například příslušníci Hasičského záchranného sboru ČR, zedníci, pokrývači, skláři a kováři, kteří zpravidla vykonávají práci ve třetí kategorii, nebo slévačů, svářečů, brusičů a potápěčů, vykonávající zpravidla práci ze čtvrté kategorie.