Ing. Vlastimil Chvoštík, EFA

13. 2. 2009

V článku Milana Tomáška se dozvíte o tom, jak probíhaly nejdůležitější recese v historii. Noviny byly v té době plné článků s katastrofickými titulky. Přesto ale každá recese přinesla prostor pro vydělání peněz navíc. Prohlédněte si historické grafy, přečtěte si k tomu komentář Milana Tomáška a vydělejte peníze navíc. Pro moje klienty chystám seminář s Milanem Tomáškem na téma "Krize - hrozby a příležitosti" - v případě zájmu o účast mi o tom dejte vědět, pošlu Vám pozvánku.

Ač se nám to nechce připustit, recese, tj. pokles ekonomické aktivity minimálně za dva kvartály, jsou neodmyslitelnou součástí ekonomického systému. Ačkoliv přichází velmi rychle a neočekávaně, vytváří podmínky pro to, aby se ekonomika „očistila“ a připravila na další vlnu hospodářského růstu.

Podívejme se tedy na přehled amerických recesí (máme dostatečně dlouhé pozorování), které byly v minulosti zaznamenány trochu ze statistického pohledu jejich četnosti a délky trvání. Pokud bychom položili otázku jaká krize byla nejdelší asi každého napadne ta, která proběhla ve 30.letech minulého století a trvala dlouhých 43 měsíců. Omyl, neslavným vítězem byla recese necelých šedesát let předtím (1873-1879). Ta trvala neuvěřitelných 65 měsíců. I tak by však měli částečnou pravdu, protože krize z 30. let byla nejbolestivější. HDP USA poklesl o více než třetinu a nezaměstnanost raketově rostla.

Z přiložené statistiky vyplývá několik skutečností:

• Celkem bylo zaznamenáno 32 recesí, 10 z nich po roce 1945
• Krize můžeme dělit na období před fungováním centrálních bank a po, z tohoto pohledu bychom mohli využít rok 1945
• Je patrné, že v prvním období, bez aktivní politiky centrálních bank, jsou recese mnohem delší, v průměru skoro o dvojnásobek
• Naopak cykly hospodářského růstu jsou po roce 1945 mnohem delší, v průměru 57 měsíců proti 27 v letech 1854 -1919
• Celkově se tedy zdá, že role centrálních bank je příznivá - zkracují délku recesí a prodlužují tempo hospodářského růstu

Jaké bylo chování akciových trhů měřeno indexem Dow Jones? (červené čáry vymezují začátek a konec recese)
Před recesí v 30. letech prožily USA recesi v období 1926-27, která byla z pohledu akciových trhů velmi příjemná. Index Dow Jones z úrovní 130-5 bodů na počátku roku vyrostl ke konci roku 1927 směrem k hranici 200 bodů, tj. s výnosem blízkým 50%. Výnos během deklarované recese byl 25%.

Vývoj Dow Jones od 1925 - 1928

Zdroj: ČP INVEST

Jak dopadla doposud nejhorší krize z 30. let, která se vryla do povědomí jako velká deprese a nebyla pro akciové trhy příliš příjemná? Akciový index dokázal odmazal až téměř 90  své hodnoty. To vše během 3 let. Jak se blížil konec recese, akcie začaly prudce stoupat. Do roku 1934 ze svých minim o 120%. Růst pokračoval i nadále do roku 1937, ale nestačil pokrýt předešlé ztráty. I tak se podařilo odmazat polovinu předchozích ztrát.

Vývoj Dow Jones od 1929 - 1944

Zdroj: ČP INVEST

Bohužel vysoké úrokové sazby ze strany americké centrální banky způsobily zpomalení ekonomiky, což vedlo až k panice na finančních trzích. To je patrné během let 1937-38. Centrální bance nezbývalo nic jiného než agresivně snížit sazby, podobně jako nyní.

Jak si vedly další recese?

• Recese v roce 1945, která trvala 8 měsíců skončila růstem akcií o 19%
• Recese 1948-49, která trvala přibližně jeden rok skončila opět růstem o cca 15%
• Tzv. ropná krize, která vedla k dvouleté recesi 1973-74, způsobila pokles indexu Dow Jones o cca 50%, ovšem ke konci roku byl index nižší pouze o 14%, na podzim 1976 v podstatě dosáhl na předchozí maxima. Během této recese některé akcie a sektory zaznamenaly růst o několik stovek procent
• Recese 1980-82 – index Dow Jones z jara 1981 klesl do srpna 1982 na hladinu 770 bodů, ovšem do konce téhož roku dokázal vymazat veškeré ztráty, opět selektivní pohyb akcií a sektorů
• Recese 1990-91 – během této recese index Dow Jones poměrně razantně poklesl, ovšem do konce roku 1992 odmazal veškeré ztráty, v dalším roce již zaznamenal zisky 26%
• Poslední známá a pro akcie bolestivá recese přišla v období 2000-2002, která „odmazala“ přibližně 5 biliónů USD a byla z tohoto pohledu nejhorší recesí. Index hledal své dno až na úrovni 7200 bodů (na podzim 2002) a do konce roku se stačil i přes tento propad dotáhnout až na 90% předchozího maxima. Během této krize se vytvořily základy pro velmi razantní růst některých sektorů – nemovitosti, ropa, plyn, drahé kovy, atd.

Vývoj Dow Jones od 1983 - 2008

Zdroj: ČP INVEST

Postřehy:

• Hlavní myšlenka investování v dobách recese je ta, že stresové situace a prodejní paniky vytvářejí neopakovatelné příležitosti pro toho, kdo drží dlouhodobý výhled. Investoři by měli opatrně zvyšovat pozice v těchto aktivech a připravit se na prodej v situaci, kdy na trzích panuje bezrizikové a velmi příznivé prostředí
• Další velmi diskutovanou skutečností je, že když je recese definitivně potvrzena, trh ji má již dávno ve svých cenách zohledněnou, protože se dívá s předstihem cca 6 měsíců dopředu.
• Z investičního pohledu je patrná ještě jedna skutečnost – během každé krize je možné pozorovat rozdílné dopady na jednotlivé sektory (při té poslední byly nejvíce postiženy technologie). Ovšem když se trhy dostanou do fáze opětovného růstu, trh si hledá nové lídry a ti většinou nejsou ze sektorů, které stály v centru dění v průběhu krize. Příklad z roku 2000 – technologie táhly propad trhů dolů a po jejich stabilizaci však o technologiích nebylo příliš slyšet, novými tahouny se staly nemovitosti, komodity, emerging markets, apod. Vyvstává otázka, který sektor se objeví v pozici nového lídra. Jedno víme poměrně jistě, nemovitosti budou pravděpodobně zaostávat (zde praskla cenová bublina). Bude to ropa, zlato, emerging markets a nebo alternativní zdroje energie? Vše ukáže až čas.

Krize roku 2008

Současná krize, o které byly napsány stohy materiálů a která odmazala několik desítek biliónů USD bohatství má velmi blízko těm nejhorším recesím v minulosti. Dokonce slyšíme srovnávání s velkou depresí z 30. let. Je však nutno dodat, že je to srovnávání jablek s hruškami. Tenkrát se totiž podmínky ještě zhoršovaly neadekvátními zásahy centrální banky. Proč jsme tedy blíže měkčím scénářům, vychází z několika skutečností:

• Velice rychlé a razantní snižování úrokových sazeb až na nejnižší úrovně – viz téměř nulová hladina v USA
• Centrální banky agresivně podporují finanční instituce
• Fiskální expanze
• Míra inovace a globalizace

To ještě neznamená, že nejhorší máme za sebou a trhy půjdou již definitivně nahoru. Nyní nás čeká bolestivá fáze v reálné ekonomice – snižování produkce, spotřebních výdajů, nárůst nezaměstnanosti, atd. Hledat pomyslné dno je hrou z říše fantazie, pomoci však mohou statistiky předchozích recesí v poválečném období, které v průměru trvaly 10 měsíců. Troufám si ale říci, že současná vlna ekonomického poklesu bude delší a může klidně trvat dvojnásobek tohoto průměru, třeba až do konce letošního roku. Právě tato informace by mohla být pro mnohé návodem na zvýšenou alokaci do akcií, které reagují s předstihem cca 6 měsíců. Dostáváme se tedy do období března až poloviny tohoto roku, které by mělo být z pohledu dlouhodobých investic nejpříhodnějším. Souběžně s tímto obdobím bude probíhat i reportování zisků firem, které budou velmi nízké, což asi zvýší prodejní tlaky a vytvoří obrovské příležitosti pro investory, kteří na tuto situaci vyčkávají. Štěstí přeje připraveným!