25. 8. 2013
Naletět na bankovní triky není nic složitého. Už jsme si zvykli na to, že v naší malé zemi máme jedny z nejvyšších bankovních poplatků v Evropě. Ale odrbat nás může i banka při cestě do zahraničí. A jeden z fíglů, jak to může udělat, najdete v tomto článku.
Svůj zážitek s placením kartou na polské benzince nedávno vyprávěl český turista Pavel Říha, který se na vlastní kůži přesvědčil, že poplatkové triky nejsou výhradní doménou českých bank. "Přejete si platit ve zlotých nebo v korunách?" Překvapivá otázka, kterou slyšel Pavel Říha při placení kartou, jej samozřejmě vedla k dotazu, jaký je mezi tím rozdíl. "Rozdíl není žádný, jenom uvidíte účtovanou částku rovnou v korunách." Ale není to tak. Výběrem z karty v korunách totiž zaplatil víc, než kdyby platil ve zlotých. A proč se Vás tedy na to při platbě kartou ptají? Důvod je jednoduchý. Odrbat Vás.
Možnost platit svojí domovskou měnou nabízí služba s názvem Dynamic Currency Conversion (DCC). Česky to znamená něco jako Dynamická konverze měny. A včem spočívá lotrovina této služby? Když se rozhodnete platit místní měnou, znáte cenu jen v té cizí měně. V tomto případě ve zlotých. Když se rozhodnete využít služby DCC a zaplatit v domácí měně, tak vidíte sice korunovou částku, která Vám odejde z účtu, ale je vykoupená horším kurzem. Je to dáno tím, že kurz určuje banka obchodníka, u kterého byla platba provedena. To, že zaplatíte víc, dělá radost jednak bance obchodníka, ale i obchodníkovi samotnému. Banky totiž motivují obchodníky k tomu, aby službu DCC nabízeli tím, že se s nimi o kurzový rozdíl podělí.
Když zaplatíte ve zlotých, Vaše banka pošle obchodníkovi sumu ve zlotých a koruny z Vašeho úču přemění kurzem, o němž rozhoduje kartová asociace a Vaše banka. Když ale využijete platbu v korunách, vstupuje do určování kurzu banka obchodníka. A tento kurz je téměř vždy horší.
Sečteno a podtrženo to znamená, že když Vám bude někdo v zahraničí nabízet, aby platba byla provedena v korunách, s díky to odmítněte. Rozdíl sice není moc velký, zpravidla jde o jednotky procent, ale proč se nechat odrbávat, když to není nutné?
Autor: Vlastimil Chvoštík
Jsem poradce, ne prodejce.
Radím, neprodávám.